Mariánské Lázně

Mariánské Lázně jsou asi patnáctitisícovým městem v Karlovarském kraji o rozloze cca 52 km² , 25 kilometrů jihovýchodně od Chebu a 163 kilometrů západně od Prahy. Mariánské Lázně jsou největší, ale také nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst.

V Mariánských Lázních a okolí vyvěrá na 100 minerálních pramenů s obsahem oxidu uhličitého a minerálních solí, z nichž pouze asi 53 zdrojů je skutečně využíváno. K pitným kúrám se používá 6 hlavních pramenů: Křížový, Rudolfův, Lesní, Ambrožův a Karolinin. Léčivé účinky pramenů byly známy dávno před založením lázní obyvatelům z okolních vesniček, avšak jejich hodnota byla poměrně dlouho ignorována.

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně

Oblast Mariánských Lázní, bylo v dávných dobách plná bažin a zcela pustá. Jako první našel odvahu vybudovat zde kolonii šlechtic a opat kláštera v Teplé – Hroznata. Přibližně ve stejné době k pramenům v naději zamířili první nemocní. Poté klášterní představitelé nechali vyčistit prameny a spravit důstojnou cestu k nim. První pokus založit lázně však zhynul na úbytě, neboť místní obyvatelé lázním spíše nedůvěřovali. Až za vlády Marie Terezie byly minerální vody znovu analyzovány a v tomto období se také poprvé objevuje název Marienbad (Mariánské Lázně) podle jednoho z nejpopulárnějších pramenů – „smradlavého“ Mariina pramene.

O vznik lázní se mezi místními mnichy významně zasadil doktor Jan Josef Nehr, klášterní lékař, a to až těsně před koncem vlády Marie Terezie (1779). O 39 let později, roce 1818, konečně získává Marienbad statut lázeňského místa. O výstavbu prvních lázeňských domů (např. Zlatá koule), pavilonů a hotelů se zasloužil další v pořadí, tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger.

V momentě, kdy koncem 19. století do lázní přicestovala hledat kýžený odpočinek nejedna nóbl osoba (všestranný umělec Johann Wolfgang Goethe, první prezident ČSR T. G. Masaryk, britský panovník a hlavně pravidelný návštěvník Edward VII. aj. ( výpis slavných návštěv ZDE )měly velmi pozitivní vliv na návštěvnost a renomé města. Lázně tak začala hojně navštěvovat majetnější klientela. Mariánské Lázně se v té době „náhodou“ staly také dějištěm několika ne nevýznamných politických jednání. Návštěvníky neodlákaly ani dvě na dveře klepající světové války. Druhá světová válka však naštěstí město celkem ušetřila a tak zůstal lázeňský ráz města zachován. Po poválečném odsunu nežádoucích německých obyvatel a velké obměně obyvatelstva se Mariánské Lázně staly chátrajícím městem. Obrat nastal až po roce 1989 a trvá prakticky dodnes, kdy ustavičně vyrůstají nové hotýlky (oblíbený je Hotel Krakonoš), penziony atp.

Historie Mariánských Lázní

Dominantou Mariánských Lázní jsou četné lázeňské parky, díky kterým město patří mezi nejkrásnější zahradní města v Evropě. Velmi významnou a velmi zprofanovanou místní stavbou je Kolonáda z let 1888-89 dle projektů arch. Miksche a Niedzielského a také tzv. Zpívající fontána, což je záležitost o takřka 100 let mladší. Město zdobí přítomnost 4 kostelů – Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie, Evangelický kostel, Pravoslavný kostel sv. Vladimíra a Anglikánský kostel. Stávala zde také židovská synagoga z roku 1884, kompletně zdemolovaná nacisty o neblaze známé Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu. Ač z úplně jiného soudku, velice známé jsou Lázeňské oplatky od firmy Opavia.

Lázenský park

Fontána

Jako každé lepší lázeňské město mají i Mariánské Lázně své úzce profilované muzeum. Městské muzeum sídlí v domě ve kterém kdysi pobýval J. W. Goethe a je věnováno především historii lázeňství a osobnosti JWG. K muzeu zároveň patří největší geologický park v ČR s přilehlým vojenským hřbitůvkem obětí 1. světové války. Jako alternativní návštěva muzea – zejména poslouchačům vážné hudby – dobře poslouží Dům Chopin, který je takovou malou poklonou polskému velikánovi romantické hudby v Evropě včetně děl, které během výletu po Čechách údajně zkomponoval.

V Mariánských Lázních se každoročně koná Chopinův hudební festival. Za kulturou lze tradičně vyrazit také do Městského divadla postaveného roku 1820. Ve městě je možno využít 48 druhů sportu, můžeme tedy hovořit o poměrně hluboké sportovní tradici. Jedná se o atletiku, cyklistiku, golf (ten především), jachting, lov, plavání, šachy, tenis nebo i zápasnická odvětví. Bývalé státní letiště je dodnes využíváno alespoň pro rekreační účely v podobě podnikání vyhlídkových letů nad městem. Oblíbenou destinací je bezesporu též společenský dům Casino.

V okolí Mariánských Lázní stojí za hřích navštívit Slavkovský les, Zámek Kynžvart a výše zmiňovaný Klášter Teplá.