Historie Mariánských Lázní
17. 9. 2008
Oblast Mariánských Lázní, bylo v dávných dobách plná bažin a zcela pustá. Jako první našel odvahu vybudovat zde kolonii šlechtic a opat kláštera v Teplé – Hroznata. Přibližně ve stejné době k pramenům v naději zamířili první nemocní. Poté klášterní představitelé nechali vyčistit prameny a spravit důstojnou cestu k nim. První pokus založit lázně však zhynul na úbytě, neboť místní obyvatelé lázním spíše nedůvěřovali. Až za vlády Marie Terezie byly minerální vody znovu analyzovány a v tomto období se také poprvé objevuje název Marienbad (Mariánské Lázně) podle jednoho z nejpopulárnějších pramenů – „smradlavého“ Mariina pramene.
O vznik lázní se mezi místními mnichy významně zasadil doktor Jan Josef Nehr, klášterní lékař, a to až těsně před koncem vlády Marie Terezie (1779). O 39 let později, roce 1818, konečně získává Marienbad statut lázeňského místa. O výstavbu prvních lázeňských domů (např. Zlatá koule), pavilonů a hotelů se zasloužil další v pořadí, tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger.
V momentě, kdy koncem 19. století do lázní přicestovala hledat kýžený odpočinek nejedna nóbl osoba (všestranný umělec Johann Wolfgang Goethe, první prezident ČSR T. G. Masaryk, britský panovník a hlavně pravidelný návštěvník Edward VII. aj. ( výpis slavných návštěv ZDE )měly velmi pozitivní vliv na návštěvnost a renomé města. Lázně tak začala hojně navštěvovat majetnější klientela. Mariánské Lázně se v té době „náhodou“ staly také dějištěm několika ne nevýznamných politických jednání. Návštěvníky neodlákaly ani dvě na dveře klepající světové války. Druhá světová válka však naštěstí město celkem ušetřila a tak zůstal lázeňský ráz města zachován. Po poválečném odsunu nežádoucích německých obyvatel a velké obměně obyvatelstva se Mariánské Lázně staly chátrajícím městem. Obrat nastal až po roce 1989 a trvá prakticky dodnes, kdy ustavičně vyrůstají nové hotýlky (oblíbený je Hotel Krakonoš), penziony atp.
Historie Mariánských Lázní